|
|
První Přemyslovci v didaktických aplikacích
Hošek, Tomáš ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
(čeština) Tématem této práce je přiblížení doby a života prvních Přemyslovců a vytvoření didaktického materiálu využitelného do výuky. Didaktický materiál je navržený, vytvořený a věnovaný učitelům vlastivědy a dějepisu a všem žákům. Práce je rozdělena do dvou částí. První část nazvaná První Přemyslovci a jejich doba, je teoretická a pojednává o prvních Přemyslovcích a jejich době. Jsou zde podrobně popsáni první panovníci přemyslovského rodu a jejich blízcí. Je zde popsána doba, ve které žili a vládli a také různé aspekty běžného života tehdejší doby. Druhá, praktická část, nazvaná Dějepis hrou, je věnována didaktice a praktickým aktivitám, které budou využitelné ve výuce 4. a 7. ročníku základní školy. Součástí bádání a vymýšlení didaktických aplikací bylo kromě studia odborné literatury i porovnání učebnicových textů, absolvování náslechových hodin, konzultace s kolegy a vykonávání pedagogické praxe. Součástí tohoto procesu byla tvorba autorských výukových karet a také her a jejich praktické testování během autorovy pedagogické praxe. Součástí této diplomové práce je představení dvou základních her (2 varianty první hry a jedna varianta druhé hry) a další příklady aktivit využitelných ve výuce dějepisu či vlastivědy. Také je zde podrobně popsaná a navržená tematická exkurze na území...
|
|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Historie vzdělávání v Bernarticích v letech 1894-1945
ČERNÝ, Patrik
Práce se zabývá historií vzdělávání v obci Bernartice mezi léty 1894-1945. Popisuje v pěti kapitolách vývoj školství v obci a vznik nových škol s přihlédnutím k mimořádným událostem. Práce nás v první kapitole seznámí s obecnou historií obce od jejího prvního osídlení do roku 1945 a v této kapitole také mapuje historii vzdělávání od prvních zmínek do roku 1894. Následují kapitoly, které jsou děleny podle dějinných událostí. Všechny kapitoly jsou členěny na stejné podkapitoly, které se zabývají učiteli, žáky, mimoškolními aktivitami, mimořádnými událostmi a válkami. Práce nabízí chronologický přehled vývoje bernartického vzdělávání.
|
|
|
Přeštické kroniky ve vzájemné komparaci
DVOŘÁKOVÁ, Ivana
Cílem této práce bylo prostudovat městské, farní a školní kroniky města Přeštice, a to včetně jejich autorů. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole jsou stručně nastíněny dějiny města Přeštice. Důraz je kladen zejména na vývoj správy, farnosti a místních škol. Další kapitola pojednává o vývoji českého kronikářství. Jsou zde také popsány zákony, normy a nařízení, které formovaly organizaci kronikářství a obsahovou stránku kronik. Třetí kapitola se věnuje historii kronikářství v Přešticích. Představuje jednotlivé kroniky, jejich autory, a popisuje formu, kterou byly vedeny. Následuje jejich komparace s přihlédnutím k časovým obdobím mezi lety 1831-1840 a 1867-1993, kde je analyzováno jejich tematické protínání. Na závěr jsou shrnuta jednotlivá zjištění a nastíněn možný další směr bádání. K práci jsou navíc přiložena plná znění zákonů, norem a nařízení popsaných v druhé kapitole, tabulky s přehledem všech popsaných kronik a fotografie kronik a kronikářů.
|
|
|
Farní kronika Olešnice (1787 - 1887)
WAGNEROVÁ, Miluše
Bakalářská práce Farní kronika Olešnice (1787 {--} 1887) se snaží pomocí vědecké edice přiblížit téma farních kronik. Je členěna do sedmi kapitol a její součástí je seznam literatury a pramenů, spolu s přílohami, do kterých je zahrnuta edice kroniky, tabulky, mapky, místní a jmenný rejstřík a ukázky písma jednotlivých kronikářů. První kapitola seznamuje čtenáře s tématem a hodnotí literaturu a prameny, které se věnují této problematice. Další kapitola se zaměřuje na obecné církevní dějiny a správu v období pozdního novověku a zasazuje tak téma do širšího kontextu. V následujících kapitolách je stručně popsána historie obce a farnosti, s důrazem na editované období. Pátá část se zabývá kronikami z pohledu norem a nařízení. Na ni navazuje samotný popis kroniky a zhodnocení jejích zápisů, včetně charakteristiky písařů. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky a rozbor farní kroniky jako historického pramene. Jsou zde načrtnuty i možnosti jejího využití pro další studium.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pochody smrti na Přešticku v roce 1945
DVOŘÁKOVÁ, Ivana
Tato práce pojednává o pochodech smrti, jež procházely roku 1945 okolím města Přeštice na Plzeňsku, zvláště pak o reakcích místního obyvatelstva na tuto přímou konfrontaci s hrůzami druhé světové války. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola nastiňuje lokalitu města Přeštice. V druhé kapitole je obecně popsána tématika pochodů a transportů smrti, zejména pak důvody, které vedly k nucenému odsunu vězňů. V druhé polovině této kapitoly je zdůvodněno, proč ke konci války vedla většina pochodů a transportů přes území Protektorátu Čechy a Morava. Jsou také popsány některé případy solidarity a nesnášenlivosti ze strany obyvatelstva vůči transportovaným vězňům. Další kapitola popisuje jednotlivé prameny, ze kterých bylo v rámci této práce čerpáno. První část je věnována kronikám z Přeštic a okolních obcí. Ke každé kronice je uvedena její historie, struktura a její autoři. Další část pojednává o pamětnících, se kterými byly provedeny rozhovory Petru Blažkovi a Jiřím Bělovi. Poté následuje popis dotazníkové akce, která se uskutečnila roku 1946 a měla za cíl shromáždit důkazní materiál a zmapování pochodů a transportů na našem území. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny jednotlivé informace o pochodech smrti získané z užitých pramenů. Tyto informace jsou posléze dány do souvislosti, jsou zdůrazněny místa, kde se jednotlivé zdroje shodují, či naopak si odporují. Na závěr celé práce jsou zhodnoceny výsledky a naznačen možný směr dalšího bádání. Práce je navíc obohacena o doslovné přepisy jednotlivých rozhovorů, přepis hlášení SNB Přeštice, které bylo výsledkem výše zmíněné dotazníkové akce a mapy s lokací představovaných kronik a táborů válečných zajatců v okolí Nýrska.
|
|
|
Kroniky obcí
Hromádka, Tomáš
Publikace je souborem prověřených námětů, typů a rad, kterými se obce, resp. jejich kronikáři, mohou a nemusí řídit.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.